PIVOVAR HLUBOKÁ

Obnovená tradice hlubockého pivovarnictví v historickém společenském sálu, řemeslný zlatý mok bez chemických berliček, spočinutí v srdci podzámčí, živé pivo i hudba - to vše v centru města, na dohled od perly jižních Čech…

Nechte se zlákat a zchlaďte organismus způsobem tak typickým pro náš pivní kraj. Zároveň věřme, že fenomén zvaný ŘEMESLNÉ ČESKÉ PIVO zůstane díky vám i nám součástí národní kultury této krásné země.

Vážíme si vaší přízně v těžkých časech - Timendum non Est.

PIVOVARSKÝ ŠENK

Pivovarský šenk je výjimečný zejména prostorovým propojením s výrobní technologií. Dělící skleněná stěna umožňuje návštěvníkům si pohodlně prohlédnout celou pivovarskou technologii. Ojedinělým zážitkem je proto popíjení hlubockého ležáku a současně sledování práce mistrů sládků. Celkový dojem podtrhuje vysoký strop, původní štuková výzdoba, obnažená a částěčně restaurovaná výmalba jakož i repliky původních oken a dveří.

Pro letní provoz slouží velká venkovní terasa pro 100 sedících s velkoplošnou zatahovací pergolou. Zpestřením bývají pravidelné hudební produkce na náměstí, přímo před zraky hostů.

V konzumační nabídce najdete kromě hlubockého piva také studené pochoutky na chleba i na vidličku a široký výběr nápojů.

Otevírací doba:

duben-červen, září: pá 17:00-22:00, so 14:00-22:00
červenec, srpen: každý den 14:00- 22:00

HLUBOCKÝ LEŽÁK

V PIVOVARU HLUBOKÁ se k vyrobě piva používají kromě budvarských kvasnic a římovské vody výhradně české nebo bavorské slady a žatecké chmely, hlavně legendární Žatecký poloraný červeňák.

PIVOVAR HLUBOKÁ produkuje nefiltrovaná a nepasterizovaná řemeslná piva českého typu. Technologie respektuje tradiční proces výroby piva, známý od středověku - dvounádobová 10 hl varna, spilka s 20 hl otevřenými kvasnými káděmi a ležácký sklep s 10 hl a 20 hl ležáckými tanky. Kompletní technologii vyrobily a instalovaly Pacovské strojírny.

Pivo stáčíme do 15 l, 30 l a 50 l KEG sudů a do PET i skleněných lahví. Technologie dovoluje výstav kolem 1 500 hl, tedy asi 300 000 půllitrů zlatého moku ročně.

Datum otevření pivovaru (na Tři krále) má vliv na pojmenování jednotlivých hlubockých piv. Základní soubor tvoří Kašpar, Melichar a Baltazar. V biblické řadě názvů pokračujeme také Josefem, Marií a Augustýnem. Desítka Rytíř je věnována místním hokejistům Knights. Zvláštní edici tvoří sváteční piva Zajíček (velikonoční), Václav (zářijové) a Republika (říjnové).

- Magis quam Cervisia

MELICHAR:

světlý 11

Alk. 4,6%

Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašený ležák českého typu, vařený jednormutovým způsobem.

3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz.

Vaříme celoročně, nejprodávanější pivo Pivovaru Hluboká.

KAŠPAR:

polotmavý 12

Alk. 5,0%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašený ležák českého typu, vařený jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad. Příjemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, lehká karamelová chuť.
Vaříme celoročně, oblíbený hlavně u něžného pohlaví.

BALTAZAR:

tmavý 13

Alk. 5,5%
Nefiltrované, nepasterizované, spodně kvašené silné pivo, vařené jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, sladší než jeho bratr Kašpar.
Vaříme u příležitosti svátku Tří králů a otevření Pivovaru Hluboká.

RYTÍŘ:

světlý 10

Alk. 4,0%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašené výčepní pivo, vařené jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný
říz.
Vaříme příležitostně, zejména pro sportovní areály.

NAKOUŘENÝ JOSEF:

tmavý 13

Alk. 5,5%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašený ležák českého typu, vařený jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český, bavorský a nakuřovaný ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, výrazná chuť nakuřovaného sladu.
Vaříme příležitostně, hlavně pro cizince.

REPUBLIKA:

světlý 12

Alk. 5,2%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašený ležák vídeňského typu, vařený jednormutovým způsobem.
4 chmelení žateckými chmely, římovská voda, vídeňský a český ječný slad.
Lehká hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, tmavší světlý ležák.
Vaříme v říjnu u příležitosti oslavy vzniku samostatného československého státu.

ZAJÍČEK:

světlý 14

Alk. 5,9%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašené silné pivo, vařené jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, barva má lehký nádech granátových odstínů.
Vaříme na jaře u příležitosti Velikonočních svátků.

LOTR:

tmavý 16

Alk. 6,8%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, spodně kvašené výčepní pivo, vařené jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný
říz.
Vaříme příležitostně, zejména pro sportovní areály.

MARIE:

tmavý stout 18

Alk. 7,8%
Nefiltrovaný, nepasterizovaný, svrchně kvašený stout, vařeno infuzním způsobem.
4 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad, rozpuštěné žito.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, plná sladká chuť .
Vaříme o svátcích Vánočních a novoročních, podáváme ve třetinkách.

HVĚZDÁŘ:

světlý ALE 11

Alk. 4,7%
Nefiltrované, nepasterizované, svrchně kvašené plné pivo, vařeno infuzním způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český, bavorský a ALE ječný slad.
Jemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz, chuť s ovocnými nádechy.
Vaříme příležitostně, hlavně v létě, oblíbený u cyklistů.

VÁCLAV:

polotmavý ALE 13

Alk. 5,8%
Nefiltrované, nepasterizované, svrchně kvašené plné pivo, vařeno infuzním způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český, bavorský a ALE ječný slad.
Příjemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz.
Vaříme v září na počátek svátku patrona pivovarníků a Zemí koruny české.

ŠVÝCARSKÝ GARDISTA:

světlý ALE 11

Alk. 4,5%
Nefiltrované, nepasterizované, svrchně kvašené plné pivo, vařeno jednormutovým způsobem.
3 chmelení žateckými chmely, římovská voda, český a bavorský ječný slad.
Příjemná hořkost, chmelová vůně, příjemný říz.
Vaříme příležitostně, výhradně v létě, oblíbený mezi cizinci.

K ochutnání:

Hluboká nad Vltavou:

- Pivovarský šenk
- Restaurace Solidní šance
- Restaurace u Hájků
- Hotel Diamant
- Sporthotel Barborka
- Hotel Podhrad
- Restaurace Pergola (centrální parkoviště)

České Budějovice:

- KMP (Klub malých pivovarů)
- Bar Lanovka
- Cool Pizza (Část Čtyři Dvory)
- AlkoDrink ČB (u FC Pouzar)
- Náš grunt ČB

- K nákupu dále ve skleněných nebo PET lahvích.

VÝROBA PIVA

PIVO je odborně definováno jako mírně alkoholický nápoj. Vyrábí se tradičně z obilných sladů, vody, chmele a následním působením pivovarských kvasinek. Lahodným, blahodárným a chuťově typickým se stává vařením, kvašením a ležením.

Srdcem každého pivovaru je varna, ta naše o objemu 10 hl. Zde se cca osmihodinovým procesem rmutování, scezování a vaření za neustálého dozoru pana sládka stává ze sladiny tzv. mladina.

Ochlazená mladina se poté spílá (přečerpává) do 20 hl kvasných kádí, tzv. spilky. Přidáním speciálních pivovarských kvasnic začíná tzv. hlavní kvašení, většinou spodní za nízkých teplot do 10° C. Po asi deseti dnech se mírně nasycené mladé pivo, které již obsahuje alkohol, dále suduje (přečerpává) do ležáckých tanků (ležáckého sklepa) na dokvašení a zrání po dobu 30-60 dnů za velmi nízkých teplot okolo 2° C.

Po senzorickém, popř. laboratorním vyhodnocení vlastností pan sládek rozhodne o termínu stáčení piva - u nás do KEG sudů, PET a skleněných lahví. Stočené pivo dále putuje do chladícího boxu a následně k zákazníkům.

Nedílnou součástí provozu každého pivovaru je časově náročná sanitace (mytí a dezinfekce) technologie a prostor, kvůli které se na výrobu 1 litru piva spotřebuje až 8 litrů vody. O administrativní a daňové náročnosti současného pivovarnictví v Čechách až někdy jindy…

PIVOVARSKÉ RESTAURACE

PIVO A PIVOVAR HLUBOKÁ

Pivo jako nápoj je známé cca 7000 let. Za jeho objevitele jsou považováni Mezopotámci, ve velkém pak začali pivo vyrábět až Babylóňané a staří Egypťané. Tehdy bylo pivo dokonce považováno za základ stravy.

Do střední Evropy se tento unikátní nápoj dostává při stěhování národů ve 4. století díky Keltům, Germánům a Bójům. První písemná zmínka o výrobě piva v Čechách je z konce 10. století n.l. a váže se k Břevnovskému klášteru.
Hlubocká právovárečná epocha je úzce svázaná s místním hradem Frauenberg (dnes zámek Hluboká). Pivo se zde vyrábělo od 14. století, původně v hradním areálu. Výstavba tzv. „Nového pivovaru“ v centru města (dnes Casino a hotel Diamant) rodem Pernštejnů je datována rokem 1500 n.l.. Vařilo se každý třetí den, roční výnos činil přes 600 000 kop a mlátem se ještě přikrmoval dobytek v okolních statcích. Pivní sudy (tanky) a bečky vyráběla vlastní sudárna.

Příchodem rodu Schwarzenbergů v 17. století se výroba rychle modernizovala až k rekordnímu ročnímu výstavu 15 000 hl. Vlivem průmyslové revoluce se v druhé polovině 19. století výroba centralizovala a byla přesunuta do zbrusu nového pivovaru v Protivíně. Poslední várka byla v hlubockém pivovaru odzvoněna v r. 1883. Z bývalé lednice vznikla Měšťanská škola, ze sladovny sušárna šišek a na pivovarském dvoře vyrostly koňské stáje. V roce 1925 byla za jižním traktem přistavěna Sokolovna, sloužící svému účelu dodnes.

Náš současný právovárečný dům byl postaven v r. 1898 za přispění knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu jako společenský sál. Bouřlivé 20. století změnilo tančírnu nejprve na socialistické kino a později na diskotéku. V roce 2016 koupil zchátralou budovu vnuk původního majitele za účelem dobové rekonstrukce a instalace technologie výroby piva. Během náročné přestavby bylo nutné provést statický průzkum, kompletní výměnu elektro a vodoinstalace, odpadů a realizovat průmyslové podlahy. Po roce tvrdé práce za účasti mnoha řemeslníků, zámeckého architekta a restaurátorů byl Pivovar Hluboká v lednu 2017 zkolaudován, na Tři krále slavnostně otevřen a benedikován farářem Otcem Tomášem. Od té doby jede technologie, vyrobená na zakázku v Pacovských strojírnách, na plné obrátky. Plánovaný výstav 1000 hl (200 000 půllitrů) ročně lze do budoucna díky technické připravenosti až zdvojnásobit.

Momentálně v Pivovaru Hluboká řemeslně vyrábíme hlavně spodně kvašené, nefiltrované a nepasterizované ležáky a speciály českého typu, bez stabilizátorů a umělých barviv. K výrobě piva používáme výhradně české nebo bavorské slady, žatecké chmely, upravenou římovskou vodu a budvarské kvasnice.

Vrchním sládkem a garantem je zkušený pan Valenta s praxí v mnoha českých a zahraničních (např. Středoamerických) pivovarech. Sládkem, duší a motorem výroby je pan Chrt starší. Nadějí se jeví pan Chrt mladší, podsládek a student pivovarnické VOŠ Podskalská v Praze. Majiteli technologie a provozovateli pivovaru jsou dlouholetí hlubočtí hostinští pánové Macháček a Hájek.

PROJEKT FVE PIVOVAR HLUBOKÁ s.r.o.

Předmětem projektu je instalace fotovoltaické elektrárny na střeše pivovaru s využitím monokrystalických panelů. Celkový navrhovaný instalovaný výkon výrobny činí 19,875 kWp elektrických. Výrobou z FVE bude řešena především vlastní spotřeba
ve stávajícím objektu, kde bude FVE umístěna.
Cílem projektu je snížit potřebu nákupu elektrické energie ze sítě prostřednictvím instalace FVE.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Národního plánu obnovy.